Čtyři stěny, ticho a tma. Myšlenky v hlavě závodí, která mě zničí jako první.

Rád bych jim řekl “stop”, nechte mě už být. Nejde to. Jsou divoké, utržené ze řetězu. Každá z nich horší než ta předchozí. Každá z nich hlasitá jak hejno ptáků v nádvoří.

A přitom koukám do temnoty malým oknem před sebou.